Příběhy dobrovolníků: Martina

Martinu přivedla k dobrovolnictví chuť někam patřit a být nějak prospěšná. U finančních darů prý neměla jistotu, že skutečně pomohou a v rámci dobrovolnictví přesně ví, kam její energie směřuje a jaké to má výsledky. Martina je zapojena v programu Pět P již třetím rokem. Dříve se starala o dvě holčičky a nyní se stará o jednoho malého chlapce, který žil v Azylovém domě a v současné době žije v ubytovně v nesnadných sociálních podmínkách. Spolu chodí na procházky, čtou si, hrají si, skládají LEGO, učí se, jezdí na výlety, atd.

Mám radost, že se můj malý kamarád zlepšil ve škole a vím, že jsem se k tomu snažila přispět. Dále ráda vzpomínám i na své minulé klientky, kde se mi u jedné z nich podařilo navázat tak přátelský vztah, že se mi otevřela, ačkoliv to byl spíše uzavřený typ. Dobrovolnictví mi přináší radost, přátelství, praxi, zkušenosti, dobrý pocit. Největší radost mám z toho, když vidím, že má dítě z něčeho radost nebo že se tomu dítěti něco daří, že se směje a baví s ostatními dětmi.

Mimo program Pět P je Martina ještě dobrovolníkem v občanském sdružení Okamžik v Praze (cca přes rok), kde pomáhá při jednorázových doprovodech a dlouhodobě má na starosti nevidomou klientku.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *