Kdo rozdává dneska a kdo celoročně

celý článek také zde:

Sice slaví Jitka, ale chodí Mikuláš. A taky čert a anděl. Do školy se mnou chodila Jitka, která vypadala jako předobraz anděla. A rozdávala na počkání. Taky jsem znala Mikuláše, ten mi jednou dal ve třetí třídě pusu. Dobrovolně!

Nicméně svatý Mikuláš chodí a rozdává potěšení jen jednou do roka. A tak mě napadlo, že to zrovna sedí ke srovnání s někým, kdo se zas tak veřejně neoslavuje a neočekává. Protože dneska sice chodí Mikuláš se svou družinou, ale družiny i samostatní dobrovolníci chodí celý rok. A zrovna tento den slaví svátek. Je totiž mezinárodní den dobrovolníků.

O dobrovolnících si spousta lidí myslí, že „jsou divný“. Není přece normální, aby někdo něco dělal zadarmo, jen tak, někomu pomáhal, proč?! Určitě mají nějaký postranní úmysl. Hele a Mikulášovi se nikdo nediví, že rozdává. A to přitom víme, že nerozdává on, ale… Pšššt, moje dítě už sice dávno umí číst a přesto ještě věří.

Věří ve svět, kde existuje dobro. Věří v to, že je správné lidem pomáhat. Snažím se mu nezakrývat oči. Naopak ho podporuji, aby je otevřel na všechny strany. Vidí, co hrozného lidi dokážou, zná třeba příběh našich nedalekých Lidic. Ale zná i dobro, které lidi dokážou a umí dávat, aniž by za to něco na oplátku brali. Chodí se mnou občas navštívit tu „cizí“ paní, kterou prostě jen tak potěšíme návštěvou.

Většinou za ní ale chodím sama. Může se to zdát, kdovíco nedělám. Ale popravdě je to jinak. Přiznávám sobě i jí, že je to pro mě oddech. Uteču na chvíli z každodenních povinností. Dáme si kafíčko a popovídáme si. A vyprávíme si, že až bude hezky, vyrazíme ven. Aspoň na chvíli, protože i v sedě jí brzy bolí celý… no říkáme tomu záda. Těšíme se společně na jaro. Ono totiž cítit slunce na vlastní kůži není zas tak běžná věc, jak se může zdát.

Na Vánoce to bude právě rok, co zemřela paní, za kterou jsem chodila předtím. Byla taky „upoutaná“ na lůžku. V létě jsem jí vzala na vozíčku ven a stala se z toho krásná tradice až do babího léta. Umřela chvíli po devadesátých narozeninách. Umřela s tím, že si ještě užila sluníčko. Že se zasmála, když jsem jí vyprávěla, co jsem uplynulý týden zažila. Že jí srdce zaplesalo, když jí můj synek četl pohádku, protože vlastní vnoučata ani pravnoučata neměla.

Ano, jsou to běžné věci. Ale bez dobrovolníka by je asi nezažila. Ano, je to zadarmo. Ale ne, není to nadarmo. Ano, dáváme tomu svůj čas. Ale rozhodně to není ztráta času. Jsou to dvě obyčejné hodiny týdně. Kolik hodin týdně člověk promrhá? Zbytečnostmi od zdlouhavého nakupování, přes uklízení neukliditelného, po surfováním na internetu.  Ano, i já takhle někdy samozřejmě mrhám časem, ale vždycky si ukrojím i čas pro „mojí dámu“.

Mojí současné dámě bude v lednu devadesát. Pevně věřím a doufám, že se společně dočkáme prvních jarních paprsků a vyrazíme ven. I tak už jsme stihly spoustu věcí. Je krásné, když přijdu a ona řekne: To není možný, to je telepatie, zrovna jsem na vás myslela! Tak ráda s ní nahlížím do starých časů, kdy mi vypráví, jak jezdili se psem zapřaženým do postroje, který táhl na kárce sud na vodu.

A tak svou kárku potáhnu dál. Stejně jako ostatní dobrovolníci, kteří jsou ne divný, ale jiný. Ale krásně jiný. Protože jim záleží na něčem víc. A proto se s nimi ráda setkávám. A proto doufám, že z mých dětí vyrostou lidi slušný, poctivý a neztratí víru dělat dobro. Jo, jestli to bude tímhle směrem, tak ať jsou klidně taky trochu divný.

Tereza Cimburková

Nová dobrovolnice Jarka v Alma Mater v Novém Strašecí

Minulý týden jsme zajeli do Domova pro seniory se zvláštním režimem Alma Mater v Novém Strašecí. Andrea zde doprovodila dobrovolnici Jarku na její první návštěvu u klientů. Jarka si s klienty bude chodit hrát hry, kostky, karty a tvořit. Podívejte se, jak probíhalo úvodní setkání.
Držíme palce!

 

Děti kreslí seniorům v Go Kids

Dnes odpoledne proběhla v Go Kids – Kladno akce s názvem Děti kreslí přáníčka seniorům. Tato akce má u Vás obrovský ohlas, za což jsme moc rádi. Děkujeme všem dětem, které se nejen dnes zapojily – ještě ale nekončíme! Předávání proběhne v domovech pro seniory a v GaRCu v příštím týdnu, takže pořád máte čas tvořit.

Beseda s Katkou Hládkovou o Lidicích

V sobotu 28. listopadu jsme se s našimi dobrovolníky sešli v klubovně, kde nám naše dobrovolnice Katka Hládková povyprávěla o historii Lidic a o osudech některých lidických pamětníků, včetně její babičky Emilie Frejové-Chválové.
Bylo to velmi zajímavé a poučné dopoledne, moc děkujeme Katce i dobrovolníkům, kteří o tuto část našich dějin projevili upřímný zájem!

Adventní tvoření v DC Stochov 27. 11. 2015

V pátek jsme s koordinátorkou Andreou P. a praktikantkou Monikou navštívili děti v Dětském centru na Stochově, s kterými jsme tvořili vánoční přáníčka a řetězy. Během návštěvy došlo i k předání již vánočních dárků a sladkostí od Mikuláše a dále jsme darovali pytel s oblečením pro děti. Za věci moc děkujeme Heleně Štamberkové a Barboře Barešové a dalším!